Když mléko, tak NEhomogenizované

Přesto, že mléko nepiju, minulý týden mě při nákupu upoutala v chladicím boxu skleněná lahev s mlékem. Jako odpůrce plastu jsem při pohledu na skleněnou lahev v supermarketu zajásala a hned mě napadlo, když výrobce použil tento obal, jestli je mléko také nehomogenizované.  A bylo. V tu chvíli jsem si uvědomila, že většina mých klientů když přišla řeč na homogenizaci mléka, nevěděla, co to vlastně znamená, a tak informace o homogenizaci byla to poslední, na co se při koupi mléka dívali. Proto bych chtěla jednoduše vysvětlit co je to homogenizace, proč se používá a proč je výhodnější kupovat mléko neupravené homogenizací.

        

Co je to homogenizace?

Než se mléko začalo upravovat homogenizací, v době, kdy se ještě prodávalo ve sklenicích zcela běžně, bylo normální, že se u hrdla láhve usazoval tuk z mléka. V současnosti jsem se tím setkala i u mléka v plastové lahvi, které nebylo ošetřeno homogenizací, na takové mléko ale zatím úplně běžně nenarazíte.

Mléko je za normálního, neupraveného stavu tzv. heterogenní-nestejnorodá směs. To znamená, že je tvořeno dvěma, vzájemně nemísitelnými látkami, vodou a tukem. Je viditelné rozhraní mezi oběma složkami. Nahoře se usazuje vrstva tuku a pod ním je vodnatá část. Jelikož je doba, kdy se přehnaně dbá na vzhled a teprve na druhém místě je obsah, ať už je to v životě, nebo v potravinářství, začaly být tukové usazeniny v lahvi nevzhledné a tak se mléko začalo homogenizovat. Při procesu homogenizace se zmenšují částečky mléka tak, aby se mezi sebe vmísily, a vzniká homogenní-stejnorodá tekutina, kde už mezi oběma složkami není viditelné rozhraní. Nedochází tedy k usazování tuku na stěnách lahve a mléko vypadá jako jednolitá tekutina.

Pokud vás zajímá, jak přesně probíhá proces homogenizace mléka, můžete si ho přečíst ZDE.

V čem je problém?

Vstřebávání všech látek z potravy probíhá přes stěnu střev. O průchodu rozhoduje kromě jiného také velikost částic. Před homogenizací, kdy měly všechny částečky v mléce svoji normální velikost, určité látky prošly a jiné ne. Ty, co neprošly, zůstaly ve střevech a byly následně vyloučeny z organismu. Díky homogenizaci se umělé zmenšené části, které by jinak byly vyloučeny z organismu, vstřebávají do krevního oběhu a poškozují organismus. Jendou z hlavních diskutovaných látek je třeba xantin oxidáza. Enzym spojovaný s poškozováním srdce a cév.

Své informace čerpán z knih, přednášek a samotnou praxí, internet je až na posledním místě, kde bych něco hledala. Přesto mě napadlo, zadat si do vyhledavače zmíněný enzym a hned jsem našla článek o homogenizaci mléka. Velice mě pobavila tato věta: „Na homogenizované mléko se pohlíží jako na neškodné, ale musí se to ještě prověřit“ Jak příhodné, začíná mi totiž připadat, že my všichni jsme pokusní králíci všech průmyslových odvětví. Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Mléko bez homogenizace většinou nemívá uměle upravovaný obsah tuku. Jeho obsah je kolem 4 – 6%. Jelikož se ale tuk usazuje na hladině, můžeme jeho obsah jednoduše snížit jeho odebráním. To u homogenizovaného mléka udělat nemůžeme. Zase si můžeme rovnou koupit odtučněné, nebo polotučné mléko, ale čím méně průmyslových procesů, tím lépe. Takže uděláte lépe, když si budete kupovat mléko nehomogenizované a samozřejmě čerstvé. Téměř všechno mléko se prodává homogenizované. Ale jsou i světlé výjimky a začíná jich být více. Na nehomogenizované mléko narazíte třeba na farmářském trhu, v automatech na čerstvé mléko, nebo u mléka rozváženého přímo do domu. To že se nehomogenizované mléko vyskytuje už i v normálním supermarketu, zvyšuje jeho dostupnost. Na jeho obale nehledejte slovo nehomogenizováno, i když časem se tam určitě objeví, jako to bylo se slovy bez glutamátu, bez konzervantů aj. Nápis homogenizace tam jednoduše není. 

Jsem zastánce nekonzumace mléka, ale taky mi trvalo dlouho, než jsem se k tomu dopracovala, takže pokud jste do teď  žili v domnění, že mléko je super potravina a přicházíte nato, že tomu tak není, začněte s omezováním mléka pomalu, tak jak vám to vyhovuje.

Více o mléce se dočtete např. v knize Pravda o mléce od Jarmily Průchové. Trochu vám ji přiblížím v příštím článku.