RSS

Jak je to s vlivem Éček na naše zdraví?

22 úno

 Škodí nám přídatné látky?

      V potravinách se používají stovky přídatných látek a aromatických látek a nelze jednoznačně odpovědět na otázku, jsou-li tyto látky nebezpečné pro lidské zdraví. Používání některých aditivních látek je důležité a prospěšné. Některé z nich chrání potraviny před zkázou a zaručují jejich bezpečnost, brání rozmnožování nebezpečných život ohrožujících bakterií či zpomalují vznik karcinogenních zplodin oxidace. Jiné mohou účinkovat jako vitaminy a zdroje minerálních látek. Některé se vyskytují v potravinách přirozeně a používají se bez problémů po dlouhou dobu a považují se tudíž za bezpečné. Avšak požívání mnohých aditiv je motivováno snahou výrobce zvýšit atraktivnost výrobku a biologickou hodnotu spíše snižují, než zvyšují.

      S řadou potravinářských aditiv jsou spojovány různé nežádoucí účinky.  Mezi časté reakce patří různé projevy připomínající alergie. Některá aditiva mohou vyvolávat astmatické záchvaty, průjmy, nevolnosti a řadu dalších okamžitých reakcí. Další jsou spojována se vznikem nádorů či nepříznivým vlivem na reprodukci a vývoj plodu.

      Nebezpečí těchto látek však mnohdy nespočívá v nich samých, ale spíše v tom, v jakých potravinách se vyskytují. Aditiva často maskují laciné náhražky, použité při výrobě potravin a obvykle se vyskytují ve vysoce zpracovaných trvanlivých potravinách s vysokým obsahem tuků, cukru, čistých škrobů a soli, jejichž požívání má být z hlediska zdraví omezeno na co nejmenší množství.

  • Aromatické látky vyvolávají dojem, že potravina obsahuje drahé přírodní složky – ovoce, oříšky, máslo, smetanu atd.
  • Barviva mají často tutéž funkci: žlutá vyvolává dojem přítomnosti vajec, červená promění tuk na libové maso v masných výrobcích, oranžová udělá z aromatizované sladké vody pomerančový nápoj.
  • Látky zvýrazňující chuť či aroma umožňují minimalizovat množství přidávaného masa či zeleniny.
  • Látky „zlepšující“ těsto umožní prodat více vzduchu a vody než chleba.
  • Zahušťující látky dovolí použít méně ovoce a více cukru a vody.
  • Fosforečnany váží vodu a vyčarují z rybích odřezků rybí prsty.

      Požíváním čerstvých a přirozených potravin je možno se velké části potravinových aditiv vyhnout.

      Přecitlivělost na potravinářská aditiva, alergie

      U některých lidí se po požití potravin obsahující určité „Éčko“ dostaví nepříjemné nežádoucí reakce připomínající projevy alergie. Mnoho laiků, ale i lékařů, proto používá slovní spojení „alergie na přídatné látky“. Alergie je však definována jako reakce způsobená tzv. imunologickým mechanizmem (jedná se o neadekvátní obrannou reakci těla na tzv. alergen), který většinou není u reakce na potravinářská aditiva prokázán. Nejedná se však ani o otravu, jelikož množství konzumované látky je příliš nízké. Nežádoucí reakce se navíc dostavují pouze u zlomku populace. Mluví se tedy o jisté přecitlivělosti (hypersensitivitě, nesnášenlivosti) na přídatné látky.

      Mezi příznaky potravinové nesnášenlivosti patří:

  • kožní projevy (kopřivka, angioedém a ekzém),
  • problémy zažívacího ústrojí (opakované bolesti břicha, nadýmání, průjmy, nevolnost a zvracení),
  • neurologické projevy (bolesti hlavy, malátnost, bolesti svalů, poruch zpaměti a koncentrace, deprese, poruchy spánku, náladovost, poruchy vidění, zvonění v uších, závratě, parestezie /nezvyklé pocity na pokožce – pálení, mravenčení apod./, hyperaktivita, duševní rozrušení, neuralgie /prudká bolest podél dráhy nervu/),
  • projevy horního respiračního traktu (ucpaný nos, zvýšená produkce hlenů, opakované bolesti v krku a zánět dutin). U některých jedinců může dojít ke vzniku astmatu (reakce anafylaktického typu). 3[44]

      Zda dojde k projevu nežádoucích účinků záleží na dávce a citlivosti jedince. Je možné, že téměř u každého lze vyvolat nežádoucí reakce, u některých lidí je však dávka, potřebná k nabuzení reakce, velmi nízká (i mnohem nižší, než je povolený denní příjem a množství přítomné v jedné porci potraviny je pak dostačující). Podle některých zdrojů jsou nežádoucí účinky „Éček“ častěji pozorovány mezi dospělými, což může být způsobeno tím, že čím déle je člověk vystaven vlivu určité látky tím spíše na ni začne být citlivý.

      Lidí prokazatelně trpících přecitlivělostí na přídatné látky je velmi málo. Podle odhadu Evropské komise z roku 1981 tvoří tito jedinci pouhých 0,03 až 0,15 % z celkové populace. Jen v České republice by to však bylo 3000 až 15000 lidí, a to už není úplně zanedbatelné, vhledem ke skutečnosti, že počet aditiv přidávaných do potravin neustále roste.

  „Éčka“ a děti

Dětský organismus je velmi citlivý na vnější vlivy a předpokládá se, že právě u dětí se nežádoucí účinky (nejen) přídatných látek mohou projevit nejvíce. Děti v poměru ke své váze zkonzumují daleko více jídla než dospělí a jejich vnitřní orgány se tedy musí vyrovnat s relativně vyššími dávkami přídatných látek. Zákon o přídatných látkách pamatuje na děti, ovšem pouze v souvislosti s dětskou výživou. Tam je jejich přítomnost značně omezena na několik málo časem prověřených a bezpečných látek.

      Zákon se však nijak nezaměřuje na přítomnost potravinářských aditiv v dalších potravinách konzumovaných převážně dětmi a výrobci propagovaných jako obzvláště vhodné pro děti. Tyto potraviny mohou obsahovat a obsahují stejné látky ve stejném množství jako potraviny, určené dospělým. A to ještě v tom lepším případě. Sladkosti, limonády a žvýkačky obarvuje řada syntetických barviv. Barva totiž výrobek prodává – čím zářivější a méně přirozená, tím více dítě zaujme. Kromě barviv tyto výrobky obsahují i syntetická sladidla.

      Existují studie, zabývající se studováním souvislosti mezi potravinářskými aditivy a dětskou hyperaktivitou. Někteří lékaři se domnívají, že v určitých případech může být hyperaktivita zhoršována či dokonce i vyvolána přídatnými látkami – zejména barvivy, konzervačními činidly a aromaty. Role aditiv je však kontroverzní. Několik studií se zabývalo i vlivem přídatných látek na chování a studijní výsledky dětí. Autoři těchto studií došli k závěru, že téměř všechny děti dosahovaly lepších výsledků, pokud jedly potraviny bez obsahu přídatných látek.

Advertisements
 

Vlastnosti: , , , ,

One response to “Jak je to s vlivem Éček na naše zdraví?

  1. Tereza

    28/03/2011 at 13:11

    Díky za hezké shrnutí problematiky. Pokud by vás zajímaly dotazy ohledně éček v potravinách, zkuste poradnu

     

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: