RSS

Kolik zvířat musí zemřít pro vytvoření iluze o chutném jídle?

26 led

 Sýr není dost žlutý? Jahodový jogurt není dost jahodový? Masový vývar není dost masový? Žádný problém, je tu žluté barvivo, jahodové aroma, glutamát sodný a další spousta látek, které vám dokonale vytvoří kteroukoli chuťovou iluzi. Možná, že se o přídatné látky zajímáte, takže už dobře víte, které potraviny je obsahují, a rádi se jim vyhnete, jenže někoho problém potravinové chemie vůbec netrápí. Spoléhají se na to, že by se pro lidskou výživu nepovolilo nic, co by mohlo ohrozit naše zdraví. Můžeme se na to ale spolehnout? Na základě čeho se stanovuje, které přídatné látky smějí být použity, do jakých potravin a v jakém množství?

STANOVENÍ ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI PŘÍDATNÝCH LÁTEK A JEJICH NEZBYTNÉHO MNOŽSTVÍ

Bezpečnost všech povolených potravinářských aditiv musí být vyhodnocena Evropskou vědeckou komisí pro potraviny (European Scientific Committee for Food – SCD) podle kritérií stanovených v dodatku směrnice Rady EU z roku 1989 (89/107/EEC)

Než je povoleno použití přídatné látky v potravinách, musí být látka otestována na zvířatech. Testy obvykle probíhají na relativně malém počtu řádově desítek pokusných zvířat, často hlodavců. Zvířata jsou obvykle rozdělena do několika skupin. Jedné skupině zvířat je podávána obvyklá strava bez testované látky. Tato zvířata tvoří tzv. kontrolní skupinu. Dalším skupinám se podává testovaná látka v různých koncentracích. Látka se obvykle podává ve vodě nebo stravě, méně obvyklé jsou jiné způsoby, například vpichování pod kůži či do žíly, zavedení hadicí přímo do žaludku, voperování ve formě implantátů, zavedení do dělohy těhotných samic atd. Jsou prováděny zkoušky na zjištění akutní toxicity (tj. dávka látky, která usmrtí 50 % jedinců), subchronické a chronické toxicity, kancerogenity, mutagenity, teratogenity, kumulace v organismu, biogenetické účinky, vliv na imunitu a další účinky. Po určité době se vyhodnotí rozdíly mezi kontrolní skupinou a testovanými skupinami: hodnotí se četnost a typ nádorů, přírůstky na váze, změny na vnitřních orgánech, úmrtnost atd. Podle délky trvání testů se rozlišují krátkodobé a dlouhodobé testy. Zvláštním druhem testů jsou pak testy probíhající před početím a během těhotenství, které mají odhalit možný vliv testované látky na rozmnožování a vývoj plodu.

      Při posuzování vlivu přídatné látky na lidský organismus se bere v úvahu množství aditivní látky, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. Proto je pro každou látku určeno tzv. ADI (Acceptable Daily Intake – přijatelná denní dávka), což je množství látky, které by při denní konzumaci po celý život nemělo vést k pozorovatelným zdravotním rizikům. A zde se setkáváme s velkým problémem – většina aditiv je zkoušena pouze na zvířatech! Je tedy nutno odhadnout dávku, která by člověku mohla uškodit, z údajů o tom, jaká množství vyvolávají nežádoucí účinky u zvířat. Některé látky však mohou působit jinak na organismus hlodavce, než na organismus člověka a naopak. Je také možné, že látka perfektně snášená pokusnou krysou může člověku uškodit. Při určování ADI se tento problém zohledňuje. Podle doporučení WHO se zjistí koncentrace látky, která ještě nemá na pokusné zvíře žádné toxické působení, tato hodnota se sníží 100x, a tak se získá hodnota ADI, která se uvádí v miligramech na kilogram tělesné hmotnosti. Vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin ve znění vyhlášek č.152/2005 Sb. a č. 431/2005 Sb. uvádí, ve kterých potravinách smí být ta která přídatná látka použita a v jakém množství. Toto množství je vyjádřeno buď číselně (například 300 miligramů látky v jednom gramu potraviny) nebo obratem „v množství nezbytně nutném pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování správné výrobní praxe“.

      Přidávané množství určité aditivní látky musí odpovídat normě a mělo by být pro zdraví bezpečné. Ve skutečnosti to však ve všech případech neplatí zcela. U některých látek se může jejich přijímané množství pohybovat na hranici škodlivosti. Dodatečné výzkumy u některých látek odhalují různé chronické poškozování zdraví.

Důležité je také brát v úvahu, že škodlivost byla u zvířat stanovována vždy pro jednu látku. Poživatiny, do kterých se aditiva přidávají, mohou často obsahovat větší počet aditivních látek současně. Nežádoucí účinky jednotlivých látek se pak mohou sčítat a někdy i násobit. Jejich dlouhodobý vliv na zdraví člověka však zatím není prozkoumán.

V tisku se často setkáváme s článkem od lékaře, potravináře či naprostého laika, obhajujícím bezpečnost přídatných látek. Jedním z argumentů bývá právě fakt, že k vyvolání karcinogenních účinků u zvířat je za potřebí velmi vysokých dávek látky, daleko vyšší než konzumujeme v potravinách. Nyní již víme, že se jedná o značné zjednodušení pohledu na výsledky testování – toxikolog by podobný článek asi nenapsal!

       Proč se píše: mělo by být pro zdraví bezpečné, odhadnout dávku, která by člověku mohla uškodit, stanovené množství by nemělo vést k rizikům… Nemyslíte, že by to mělo znít spíše takhle:  je pro zdraví bezpečné,… přesně stanovená dávka, která by člověku mohla škodit,…stanovené množství nevede k rizikům? V hodnocení vlivu aditivních látek na lidské zdraví jsou značné mezery a nikdo nám tedy nemůže zaručit, že používání té či jiné látky je pro nás bezpečné. 

Advertisements
 

Vlastnosti: , , , ,

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: