RSS

Chemie v potravinách – TICHÁ HROZBA

04 led

Žijeme v hektické době, často jíme ve stresu a máme jiné priority než je čerstvě uvařené jídlo. Aby mohl potravinářský průmysl vyhovět dnešním požadavkům společnosti na výživu, zrodilo se velice progresivní odvětví potravinářské chemie.

Potravinářský průmysl je dnes nejlépe prosperujícím odvětvím. Potraviny se vyrábí ve velkém množství, jsou přepravovány na dlouhé vzdálenosti a jsou dlouhodobě skladovány. Toto logicky vyvolává potřebu zabezpečit jejich dlouhodobou trvanlivost. Pro tento účel můžeme najít v potravinách zvláštní skupinu látek, tzv. potravinová aditiva čili „Éčka“, která jsou do potravin přidávána záměrně, a to z důvodů technologických, skladovacích, pro zlepšení organoleptických vlastností (barva, chuť, vůně..), výživových vlastností apod.

I když se různá barviva, emulgátory, antioxidanty, konzervanty a další látky, souhrnně nazývané jako přídatné látky nebo hovorově „Éčka“ používají v potravinách už relativně dlouhou dobu, jejich skutečný rozmach přišel v ČR až po roce 1989.

CO CHCEME, TO MÁME…

Společnost věnuje více času a peněz svojí zábavě nebo péči o svůj zevnějšek, ale věnovat se jídlu už nepokládá za důležité. To vše samozřejmě nahrává provozovatelům různých rychlých občerstvení tzv. fast foodu, jejichž návštěvnost se těší stále větší oblibě a samozřejmě také výrobcům různých předpřipravených pokrmů, které mohou být těchto látek plné. Na jedné straně bychom raději kupovali potraviny bez „Éček“, ale na druhé straně po nich svým nutričním chováním voláme. Motáme se tedy v začarovaném kruhu, kde nabídka vyhovuje poptávce.

Po dobách komunismu se mnohým určitě nestýská, zvláště po jednotném výběru zboží v samoobsluhách, ovšem potraviny měly tenkrát jednu podstatnou výhodu – většina z nich nebyla ani konzervována, ani uměle barvena. A právě nemožnost výběru v dřívějších dobách je možným důvodem dnešní touhy po extrémních potravinách. Začala převládat kvantita nad kvalitou. Několika metrové regály nabízí velice široký výběr potravin. Lidé si však ještě nezvykli na to, že si mohou vybrat i v základních potravinách, a tak se při svém výběru nechávají raději ovlivnit lákavě zabaleným zbožím, většinou se značně dlouhou trvanlivostí, zajímavou barvou či intenzivní vůní, které považují za „něco lepšího“, za zboží vyšší kvality. A to vše nejlépe za nízkou cenu, tzv. „kvalita za super ceny“, jak hlásají reklamní slogany různých hyper či mega marketů. Nelze ale chtít kvalitu za nízké ceny, a to si neuvědomujeme.

V době, kdy veškeré sezónní potraviny jsou k dostání po celý rok, jogurty a další výrobky mají několika měsíční dobu použitelnosti či minimální trvanlivosti a na pultech se objevují limonády fosforově zelené barvy, to vypadá, že lidé ztrácí zdravý selský rozum a smysl pro vnímání přirozenosti. Začali jsme ignorovat přírodu. Při výběru potravin se neřídíme tím, co naše tělo opravdu potřebuje, ale tím, co nám chutná. Podle určité studie žijeme v éře „umělé přirozenosti“, v níž i příroda je přirozeností „z druhé ruky“.

OPRAVDU CHCEME JÍST CHEMIKÁLIE ???

Používání některých aditivních látek je důležité a prospěšné, avšak mnohdy je motivováno snahou zvýšit atraktivnost výrobku a biologickou hodnotu spíše snižuj, než zvyšují.

Přídatné látky lze použít pouze v případě, že mají v potravině své technologické zdůvodnění. Zdá se, že výhody pro technologický proces výroby potravin jsou důležitější než  pro lidské zdraví. Ze zákona také vyplývá, že se v jídle nesmí vyskytovat nic, co by škodilo zdraví a použití přídatných látek nesmí vést ke klamání spotřebitele. Na to všechno dohlíží Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. Při testování mnohých aditivních látek na zvířatech však byla prokázána jejich škodlivost a přesto byly tyto látky (po stanovení přijatelné denní dávky – ADI) povoleny pro použití v potravinách. Ne nepodstatným faktem je také skutečnost, že ADI je stanovována vždy pouze pro jednu látku a působení jedné látky je sledováno samostatně. Testy vlivu kombinace aditivních látek na lidské zdraví se neprovádějí. V praxi každodenního života však nekonzumujeme odděleně jednu látku avšak řadu aditivních látek současně v jedné potravině a takových potravin sníme mnohdy i několik za den. Dalším závažným nedostatkem zůstává fakt, že člověk je vystaven účinkům těchto látek v potravě celý život, ale testy jak působí „Éčka“ na lidský organismus dlouhodobě se také neprovádějí.

Citliví lidé mohou mít na některá „Éčka“ alergické reakce, projevující se v široké škále zdravotních problémů, nebo nespecifické zdravotní problémy, které mohou s kvalitou konzumovaných potravin souviset.

COS TÍM?

I přes varující závěry řady studií není výživě přikládána taková důležitost, jakou by zasluhovala.

Do roku 1997 neměl spotřebitel možnost dozvědět se o přítomnosti aditivních látek v potravinách. Toho roku však vyšel nový zákon o potravinách, z něhož vyplývá povinnost uvádět použití konkrétních přídatných látek na obale výrobku. Situace se tak změnila a každý má možnost informované volby výběru potravin. Kolik spotřebitelů je ale opravdu zasvěcených do tajů přídatných látek v potravinách? Z výzkumu* vyplývá, že 83 % hodnoceného souboru vnímá přítomnost aditivních látek v potravinách, ale jen necelá jedna třetina jim věnuje pozornost.

Lidský organismus přijímá během života mnoho zdraví nepříznivých látek. Z celkového množství škodlivých látek přijímaných člověkem pochází u většiny osob přibližně 90 % z potravy, zbytek z vody a vdechovaného vzduchu. Je proto žádoucí mít základní informace o potencionálně škodlivých látkách, které se vyskytují v poživatinách, které poživatiny jich obsahují nejvíce a jak je možné snížit jejich příjem nebo se jim vyhnout.  

      Na přítomnost chemikálií v potravině upozorňuje nízká cena, vysoká trvanlivost a výrazná a nepřirozená barva. Chemikáliím v potravě se můžeme vyhnout zejména při nákupu základních surovin k přípravě vlastních jídel, místo abychom nakupovali tzv. hotovky nebo polotovary. Největší nebezpečí přídatných látek totiž nespočívá ani tak v nich samotných, ale spíše v potravinách, do kterých jsou přidávány. Nakupovat s uvědoměním a sledovat složení potravin může mít někdy zásadní dopad na naše zdraví. Existuje celá řada potravin, kde není zapotřebí použití aditivních látek a i v případě, že se tyto látky přidat musí, je spousta potravin, přibarvených pouze přírodními barvivy, konzervovaných jen fyzikálním způsobem nebo pomocí látek běžně se vyskytujících v přírodě. Tyto potraviny mohou být poměrně levné i bez použití chemie a navíc příznivější pro naše zdraví.

Rubrika „Éčka“ v potravinách, která čerpá informace z mé absolventské práce, by měla sloužit jako přínosný zdroj informací a motivovat k zamyšlení nad skutečnou potřebou používání přídatných látek v potravinách. Dostatek informací a sledování obsahu aditivních látek mohou být důležitým faktorem při výběru kvalitních a čerstvých potravin.

* Výzkum v rámci absolventské práce, který byl proveden v únoru 2008 formou dotazníků. Celkem bylo osloveno 100 respondentů všech věkových skupin počínaje 18. rokem věku bez rozdílu pohlaví. Jednalo se o náhodný vzorek populace.

Advertisements
 

Vlastnosti: , , , ,

5 responses to “Chemie v potravinách – TICHÁ HROZBA

  1. jídlo

    06/01/2011 at 12:46

    Pěkněj článek, naštěstí u nás se hodně vaří a dost často z bio potravin (bio mouka, luštěniny), spotřeba bílého cukru se u nás omezila také pouze jen na mě (jinak používáme hnědý, fruktozu, melasu), příjem masa se snížil z denního na 4-5x do měsíce (ale moc tu nefrčí ryby, i když já bych je moc ráda, ještě jsem si v práglu nenašla rybáře), normálně jezdíme pro mléko do kravína – teď mám nepojízdné auto, droždí – tvaroh – kefír máme domácí díky chrchlíkům a ty podělaný žlutý pudinky se šlehačkou co prodávaj mi nikdy nechutnali, tak se nikdy nekupovali (ty jsou pěknej Ečkovej mor).

    Jinak řečeno, jak se změní jídelníček když někdo začne žít s vegetariánem. Já zůstávám všežravcem a jsem nadšená z toho, neboť jsem dosáhla v kuchyni toho čeho jsem vždy chtěla a to je různorodost a obrovská variabilita. Která, v mé původní jen masožroutské, tolik nebyla.

    Jo a to maso jsem neomezila úmyslně, příjem masa se mi omezil sám od sebe. Prostě ho tělo přestalo vyžadovat v tak vysokých dávkách. Což mi i ušetřilo peníze abych je mohla utrácet za jiné kvalitní ptákoviny – třeba jsem vyházela veškeré koření kupované v obchoďácích (kotány, atp…) a začala jsem nakupovat sice dražší, ale pořádné ze specializovaného obchodu a je to fakt rozdíl! (jsem trošku ujetá na své kořenky) Také jsem zjistila že i když to koření je dražší, tak v hodně případech vyjde vlastně levněji, neboť ho není zapotřebí tolik jako to z těch obchodů, aroma, chuť, barva, jsou opravdu úplně jinde a směsi buď vůbec neobsahují sůl nebo minimálně, což je skvělé když se kombinují.

    Doporučuji všem se zamyslet nad tím co používají v kuchyni, proto že správný nákup vám neušetří jen zdraví ale věřte že dost často i peněženku (i když se to na první pohled nezdá). A i kdyby to tak s tou peněženkou nebylo, zdraví je mnohem dražší investice, když přijde ve finále na doktory. U mě vítězí kvalita nad čímkoli jiným…

     
  2. Pepa

    26/08/2011 at 17:29

    No,všechno je to zkrátka řečeno o tom,že kdo má sníženou imunitu,tak při nynější stravě na slunci moc nepobude.A takovejch není málo.V první řadě důchodci,který jsou údajně k vůli lepší kvalitě života přemnožený,no a pak jsou tady ještě ti,který museli za každou cenu přijít na svět i když bylo jasný,že prožijou většinu života s nějakým vážnějším handicapem a odejdou ze světa poměrně mladí i kdyby se stravovali 100% zdravě.Tak že,existuje-li plánované rodičovství,tak na druhé straně funguje i státem plánované pohřebnictví.

     
    • Jana Škramlíková, DiS.

      27/08/2011 at 09:02

      „Státem plánované pohřebnictví“ to jste napsal dobře, taky mi to takhle připadá… Jen se děsím toho, kam až to zajde.

       
  3. Michaela

    19/11/2013 at 15:08

    Dobrý den, máte moc krásně zpracovaný, zajímavě podaný a přehledný článek. :-)
    Již delší dobu se zajímám o to, co vlastně skrytě jíme a snažím se vyhýbat těm nejhorším přídatným látkám. Je hrůza, že se jich do potravin vůbec dává tolik.. I proto raději vařím, neboť tak nejlíp vím, co jím. Rozhodně Vám děkuji za informace a přeji Vám hodně úspěchů!
    Míša Bělecká

     

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: